Pokud náhodou někdo čte můj blog v reálném čase (o čemž dost pochybuji, ale drobný disclaimer snad nikoho příliš nepobouří,) chápal bych, že se zamyslí nad tím, proč po dílu prvním přichází hned díl třetí. Já jsem chtěl udělat i ten druhý. Vážně. Ale nějak se mi to nepovedlo. Časem ho určitě doplním (a pak už nikdo nepozná, jak jsem to zameškal,) ale tohle téma mě zaujalo a obávám se, že pokud ho nenapíšu hned, tak to úplně zapomenu a bude to ještě nudnější než takhle.
Takže. Téma včerejší hodiny byl svět simulací. Svět, ve kterém je snadnější potkat simulovaný systém než opravdovou realitu – infografiky, mapy, návody, internet,… ale i například fotky. To všechno jsou příklady věcí, které nikdy nemohou být úplně autentické. Dalším krokem v simulovaném světě je tak zvané simulakrum. To je simulace, která ztratila kontakt s realitou, nebo ho ani nikdy pořádně mít nemohla. Je to tedy nějaké napodobení neexistující reality. Nebo napodobení, které svou existencí vytvoří novou, pozměněnou realitu – hezkým příkladem je třeba obraz Doriana Graye. Na simulakru je zajímavé, že se k němu filsofie (jako ostatně ke všemu) staví velmi rozdílně. Podle Nietzscheho je simulakrum narušení autenticity, něco cizího, co musí být vymýceno. Naopak Deleuze nahlíži na simulakrum jako na něco nového, něco co může být využito a co může vést k další evoluci reality a k dynamice, která je pro náš svět velmi důležitá.
Naším úkolem bylo přijít s vlastním příkladem simulakra. První věcí, kterou jsem si na toto téma vybavil, byly přehrávky historických bitev, které jsou velmi rozšířené a zejména v USA i velmi populární. Vytvářejí úplně novou realitu – nejen proto, že nikdy nemohou být příliš přesné, ale i proto, že bitva ze sedmnátého století, která probíhá čtyři metry od silnice plné aut a hned vedle stánku s párky v rohlíku, zkrátka realitu natolik narušuje, že není možné ji zařadit – ani do té naší ani do té někdejší.
(na obrázku je záběr na účastníky přehrávky války o nezávislost jak byli s seriálu Sleepy Hollow)
V tomto mě velmi zaujala jedna scéna ze seriálu Sleepy Hollow. Hlavním hrdinou je jakýsi Ichabod Crane, jehož nadpřirozeným specifikem je, že bojoval ve válce o nezávislost a probudil se o dvě stě let později, v moderních Spojených Státech. V jednu chvíli se ocitl právě v takovéto „historické“ bitvě a nebylo v jeho silách rozpoznat realitu od simulace a pochopit, co se ve skutečnosti děje, čímž podle mě ještě podrtrhuje absurditu, ale i dopad podobného simulakra.
(na obrázku je Ichabod Crane, hlavní hrdina Sleepy Hollow na jednom ze záběrů, které ukazují jeho minulost)
A já už dám pokoj se svým oblíbeným seriálem a budu dál vesele čekat na další díly. Každopádně by to pro dnešek mohlo stačit, sbohem a dík za ryby.
Urticus 